Proč miminko bourá každou věž (a proč je to skvělé)?

Postavíte věž… a během vteřiny je dole. Znovu. A znovu. Pokud máte doma dítě kolem 10.–12. měsíce, tenhle scénář dobře znáte. Možná vás napadne: Proč to pořád boří? A proč ještě nestaví?

Ve skutečnosti se za tím skrývá důležitý vývoj.

Miminko si právě intenzivně osvojuje vztah příčina–následek. Objevuje jednoduché pravidlo: "strčím → spadne." Každé shození věže je pro něj malý experiment, který si potřebuje mnohokrát ověřit.

Zároveň trénuje motoriku. Učí se odhadnout sílu, načasování i koordinaci pohybu ruky. I když to vypadá jako "jen" bourání, ve skutečnosti jde o precizní práci těla.

Důležitý je i pocit kontroly. Dítě zjišťuje, že dokáže ovlivnit svět kolem sebe. To je obrovský krok k samostatnosti a sebevědomí.

A nesmíme zapomenout na emoce. Napětí při čekání, co se stane… a pak radost, překvapení, smích. To všechno dělá z jednoduché hry silný zážitek.

Navíc jde o krásný moment společné pozornosti. Hra "postav–zboř" není jen o kostkách, ale o vztahu mezi vámi a dítětem.

A proč ještě nestaví?

Protože na to má čas. Bourání je první krok ke stavění.

Takže stavte dál. A brzy se možná dočkáte, že se k vám malý "demoliční expert" přidá i jako stavitel.